Město Brno oznámilo, že bude samo stavět byty – předpokládá, že jich v příštích 10 letech dokončí jeden tisíc. Asociace brněnských architektů a stavitelů (ABRAST) vítá aktivní snahu vedení města řešit bytovou situaci v Brně, nicméně zároveň zde vidíme mnoho důvodů, proč by mělo zvažovat také jiné alternativy řešení bytové situace.
správné, aby město převzalo roli stavitelů a vlastními silami stavělo nové bytové komplexy. Plánovaná kapacita je navíc zcela nedostatečná a neřeší současnou situaci, kdy výrazný převis poptávky nad nabídkou žene ceny vzhůru. V Brně se totiž prodá 1 000 bytů ročně – tedy velmi výrazně více než 100 bytů, kterými ročně plánuje přispět město. Hlavní motivací města je řešit aspekt sociálního bydlení. Nemělo by ale zapomínat ani na běžné obyvatele města, pro které se bydlení stává nedostupným.
Jak tedy problém s chybějícími byty reálně a efektivně řešit? Město by především mělo výstavbu podporovat, nikoliv ji suplovat. Obzvláště ne v situaci, kdy je nedostatečná výstavba způsobena okolnostmi na straně města, nikoliv na straně nedostatečné tržní poptávky.
Brno si přitom může vzít velký příklad z Vídně, která je svým řešením sociálního bydlení proslulá. Jedním z důvodů, proč v rakouské metropoli tento systém funguje, je upuštění od vlastní výstavby – s tou Vídeň přestala již před 15 lety. Místo toho si vybrala cestu úzké spolupráce se soukromým sektorem, díky kterému město dostává do svého fondu byty, které je možné zařadit do různých sociálních programů.
Zásadní je také společné fungování různých sociálních skupin, protože byty ve vlastnictví soukromých firem obývají lidé se středním i vyšším příjmem. Nevznikají tak odloučená ghetta ani vyloučené lokality. Dalším pozitivem je skutečnost, že město neztrácí kontrolu nad vývojem a finální podobou projektu – velkou část odpovědnosti za samotnou výstavbu na sebe přitom bere soukromý subjekt, čímž městu uvolňuje ruce k dalším aktivitám.
Věříme, že právě tento model by mohl fungovat i v Brně. Město by mělo na zástavbu rozvojových lokalit pořádat otevřené investiční nikoliv pouze architektonické soutěže. Stavitel, který je zároveň i investor, totiž do svého návrhu zahrnuje i ekonomické aspekty a reaguje na situaci na trhu.
Brněnští stavitelé jsou připraveni hledat s městem vhodnou formu spolupráce. Pokud se podaří najít vhodný model, umožní to městu vytvářet funkční bytové celky podobné těm vídeňským, a to nejen za méně peněz než vlastní developerskou činností, ale především rychleji a flexibilněji. Vhodná spolupráce města a soukromého sektoru pozitivně ovlivní nejenom vývoj sociálního bydlení, ale poskytne také v současnosti velmi nedostatkové bydlení pro střední třídu.