Úvod

Město musí s krajem úzce spolupracovat, vyzval primátor na konferenci pořádané ABRAST

Úzká spolupráce města Brna, Jihomoravského kraje a privátního sektoru je klíčovým východiskem rozvoje brněnské metropolitní oblasti. Na konferenci Odborně o Brně, kterou uspořádala Asociace brněnských architektů a stavitelů, vyzval ke zlepšení vztahů mezi těmito subjekty primátor Petr Vokřál.

Brněnská metropolitní oblast zahrnuje prstenec obcí v okolí krajského města propojených úzkými vazbami. Lidé z metropolitní oblasti využívají zázemí Brna pro pracovní příležitosti ale také širokou občanskou vybavenost, kterou centrum regionu nabízí. Brněnská metropolitní oblast zahrnuje 167 obcí včetně Brna a žije v ní více než 600 000 obyvatel. Výrazným problémem města Brna a jeho okolí je silná suburbanizace, která v uplynulých letech zhoršuje podmínky života nejen Brňanů ale také obyvatel okolních obcí. „Pracovní trh brněnské metropolitní oblasti je výrazně vázaný na Brno. Brno jako centrum regionu silně ovlivňuje pohyby lidí za prací,“ vysvětluje sociální geograf Masarykovy univerzity Ondřej Mulíček.

Stěhování lidí za hranice města a jejich každodenní dojíždění za prací do Brna znatelně ovlivňuje hustotu dopravy. Řešení této dopravní zátěže je pak pro samotné město složitý problém, protože tento typ dopravy nelze nahradit městskou hromadnou dopravou. „Je důležité si uvědomit, že hovoříme o skutečně velkém množství obyvatel. Denně je počet obyvatel Brna navyšován o zhruba 110 000 osob přijíždějících z okolí,“ komentuje situaci Marek Vinter, předseda Asociace brněnských architektů a stavitelů. Stěhování obyvatel mimo Brno je dlouhodobým problémem. V posledních letech jej výrazně rychle zhoršuje nedostatek volných ploch pro výstavbu uvnitř města. V Brně je nedostatek nových bytů, bydlení zdražuje a lidé hledají možnosti bydlení za hranicemi města. Na nedostatečný územní plán upozorňuje Asociace brněnských architektů již téměř dva roky od svého vzniku.

„Musíme zmapovat, kde můžeme stavět a po společné diskuzi s privátním sektorem co můžeme stavět,“ uvedl primátor Vokřál. Pro rozvoj Brněnské metropolitní oblasti je klíčová komunikace mezi vedením Brna a po volbách novým vedením Jihomoravského kraje. „Je třeba najít shodu,“ zdůraznil. A to bez ohledu na skutečnost, že Brno ještě delší dobu nebude mít aktuální územní plán.
Harmonogram přípravy nového územního plánu města Brna představil na konferenci ředitel Kanceláře architekta města Michal Sedláček. Harmonogram počítá s optimistickou a pesimistickou variantou. Bezproblémové pořízení nového územního plánu je naplánováno v horizontu šesti let. Pokud by se objevily komplikace, harmonogram počítá s novým plánem nejdříve v roce 2026. Stavební zákon přitom říká, že pokud Brno do roku 2020 nevytvoří nový územní plán, ten stávající pozbude platnosti a město bude bez územního plánu.

„Tématu Brněnské metropolitní oblasti byla především díky aktivitě Kanceláře strategie města v poslední době věnována velká pozornost a je k dispozici řada strategických dokumentů. Náš záběr je ale užší a vychází z našich konkrétních potřeb kladených na územní plánování a rozvoj,“ popisuje motivy pro uspořádání konference architekt Jaroslav Dokoupil, místopředseda Asociace.
Konference Odborně o Brně se zúčastnili čelní představitelé města, kraje i zástupci soukromé investiční sféry. Společně se shodli, že vzájemná spolupráce je pro úspěšný rozvoj Brna a jeho zázemí klíčová. Město a Asociace brněnských architektů a stavitelů společně přislíbili pokračování konference Odborně o Brně, které by v první polovině příštího roku mělo představit plány statutárního města Brna a Jihomoravského kraje v oblasti spolupráce a rozvoje metropolitní oblasti.