Místopředseda Asociace brněnských architektů a stavitelů Ing.arch. Jaroslav Dokoupil se pro média vyjadřoval k tématu Kanceláře strategie města. Přečtěte si kompletní odpovědi na pokládané otázky, které popisují hlavní úkoly a předpoklady fungování nově zřizované Kanceláře.
Jak hodnotíte obecně nápad na vznik kanceláře městského architekta?
Do zřízení Kanceláře architekta města (KAM) 1. února letošního roku byla agenda zabývající se územním rozvojem města soustředěna na Odboru územního plánování a rozvoje v rámci MMB. Přitom se jedná vlastně o dvě činnosti – tvorbu koncepce spadající pod samosprávu města a vedle toho výkon státní správy na úseku územního plánování. V obecné rovině může být provedené vyčlenění činností spadajících do samostatné působnosti samosprávy do specializovaného koncepčního pracoviště (KAM) užitečné, protože nové pracoviště se bude plně soustředit na tvorbu a rozvíjení koncepce rozvoje města. Naplnění tohoto záměru nebude ovšem jednoduché.
Co si myslíte o tom, že mezi požadavky na ředitele této kanceláře není vysokoškolské vzdělání architektonického či urbanistického směru?
Osobně mě nízké a pouze obecné požadavky na vzdělání uchazečů a minimální praxi velmi překvapily. Protože pracoviště je plánováno jako poměrně malý a výsostně odborně orientovaný tým, je těžko si v jeho čele představit pouze univerzálního manažera bez nezbytného odborného vzdělání a dlouholeté praxe v oboru. Samozřejmě že výběrová komise může postupovat podle vlastní úvahy, nicméně signál směrem k odborné veřejnosti to nebyl šťastný.
Je podle Vás vytvoření této kanceláře efektivní? Podle kritiků totiž jen převezme agendu, kterou teď vykonávají jiné odbory a orgány města.
Je pravda, že pokud nebude přesně definováno rozdělení kompetencí mezi KAM a odbory MMB, především Odborem územního plánování a rozvoje, může nové pracoviště místo přínosu způsobit další komplikace v již tak složitém procesu územní přípravy staveb. Tato obava především mezi projektanty a staviteli v regionu opravdu existuje. Bude proto záležet na personálním obsazení KAM a dobré spolupráci s vedení města a Magistrátem, aby pracoviště rozvoji města pomáhalo, ne jej brzdilo.
Jakými tématy by se podle Vás měla kancelář městského architekta zabývat nejdříve?
Kancelář architekta města se musí především organizačně a personálně vybudovat, než bude mít potenciál na skutečnou práci. A to jistě nebude v tomto roce. Souběžně bude nutné nastavit rozdělení kompetencí a zodpovědnosti ve spolupráci s pracovišti Magistrátu města i dalšími partnery, které jsem zmínil v předchozí odpovědi. Teprve potom je možné se pustit do skutečné práce, a zde vidím následující hlavní témata:
– Spolupráce na stabilizaci územně plánovacího prostředí města, nalezení nejlepší a nejrychlejší cesty k vytvoření nového územního plánu s využitím existujících dokumentů. Připravit se na řešení reálně hrozící situace, kdy by město po roce 2020 nemělo platný územní plán.
– Aktivní spolupráce s Jihomoravským krajem při vytvoření společného rozvojového dokumentu Brněnské metropolitní oblasti. Město Brno a JMK jsou díky dominantní ekonomické i sociální roli města spojeny pupeční šňůrou a bez společného řešení záměrů nadmístního významu nebudou schopny využít obrovský potenciál celého regionu.
– Nastavit takový způsob komunikace s veřejností, který bude objektivně předkládat a diskutovat témata rozvoje tak, aby diskuse byla vedena věcně bez snahy stranit některým zájmovým nebo politickým uskupením.
Jaké vlastnosti by podle Vás nový městský architekt (a jeho tým) měl mít?
Město potřebuje především efektivně fungující pracoviště, ne akademické diskusní fórum. Proto by v jeho čele měl být zkušený respektovaný odborník v oblasti urbanismu, územního plánování a přípravy staveb s dlouholetou praxí v oboru. Protože půjde také o veřejně a mediálně velmi exponovanou pozici, měl by umět komunikovat se všemi partnery, dokázat vystupovat veřejně a pohybovat se v mediálním prostředí. Na druhou stranu musí mít nezbytné manažerské schopnosti a zkušenosti s vedením týmu spolupracovníků.